Práce na vynutitelné minimum

Lidé pro nás pracují na vynutitelné minimum, pro někoho jiného pak rádi a na maximum. V čem to je?

Následující článek byl publikován v únoru naším mediálním partnerem, časopisem Business Car.

Vynutitelné minimum

Ano, takhle příšerně to zní a správný manažer by se měl při vyslovení těchto slov otřást a vyrážka by mu měla vyskočit nejen kolem uvázaného uzlu kravaty, ale všude, kde za práci svých podřízených roní pot odpovědnosti při pravidelných poradách.
Jak je možné, že lidé svou práci nedělají sami od sebe nejlépe, jak mohou? Jak je možné, že se o svěřený materiál a výrobní prostředky nestarají, jako o svoje vlastní? Jak je možné, že si při práci pro firmu neuvědomí, že svou nekvalitní prací ohrožují konkurenceschopnost firmy na tvrdém trhu a přeneseně vlastně i své pracovní místo?

Německá zkušenost

Na jednom z kurzů, kde se scházím s manažery a rozebíráme třeba i kulturní rozdíly mezi různými zahraničními a domácími zaměstnavateli, jsem vyslechl zajímavou historku. Jeden český manažer přivítal svého kolegu z Německa na stáži na pobočce v Čechách. Po několika dnech se německý kolega bezelstně ptal na to, co je to ta norma. Český manažer také bezelstně odpověděl, že to je nástroj, aby lidé pracovali. Němec se ptal: A oni by jinak nepracovali? Ano pracovali, odpověděl český manažer, ale ne nejlépe, jak mohou. Bez norem by nepracovali nejlépe jak mohou? A to byste je tady nechal?

Těžko asi pochopíme tu jeho tak jednoduchou otázku v kontextu všech těch složitých a vlastně nekorektních vztahů, které komplikují soulad mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v naší zemi, ale v Německu mají zřejmě jasno. Nejenom v Německu. Vlastně všude, kde jsou zvyklí buďto uspět, nebo prohrát a muset začít znovu.

V Německu prý také znají normu jako nástroj plánování, ale zdaleka ji nepotřebují jako donucovací prostředek pro zvýšení morálky zaměstnanců a ke zvyšování tlaku na lenochy.

Český a moravský stereotyp

Máme možnost se s celým problémem poprat po svém. Mávnout rukou nad tím, že nad lidmi musíme stát s karabáčem aby vytvářeli maximální výkon. Můžeme být dokonce spokojeni s tím, že lidé ze strachu udělají to, co se jim řekne a budou se bát nedodržet plán. Můžeme být spokojeni s tím, že vše, co se ve firmě uskuteční máme v rukou právě my manažeři a nikdo jiný nám do rozvoje a řešení problémů nemluví. Také jsem býval manažerem a cítil tu odpovědnost za výsledek tak zoufale, že jsem raději chtěl u všeho být a všemu rozumět nejlépe. Vždyť na zaměstnance není spoleh. Ano není. Když nemáte v ruce ty správné nástroje, zraníte se a výsledek nedopadne dobře. Dokonce i s dobrými nástroji je potřeba se nejprve naučit pracovat. My umíme dobře pracovat s nástroji na vzbuzování respektu a výborně nám jde budit hrůzu. Respekt pak postupně přerůstá ve strach. Proto pro nás naši lidé nepracují naplno, jako pro ty, kteří je berou jako partnery a dávají jim okusit nejen respekt, ale ještě druhou složku autority – důvěru.

Zázračný lék

Teď k prostředí jinému, zdravému a perspektivnímu. Prostředí plnému práce s chutí a na maximum. Správné nástroje vedení lidí a správně používané nás dovedou k tomu, že lidé přichází s nápady a inovacemi, že z jejich řad přichází podněty k rozvoji a zlepšení produktů a služeb? Co se stane, až vaše firma dokáže díky svým zaměstnancům a jejich opravdové loajalitě vyrábět levněji, nebo rychleji a lépe než ostatní? Jak ostatní dokáží takovému konkurentovi čelit?

Pokud se podaří být takovým žralokem na trhu právě vám, můžete být v klidu. Marketingová strategie diferenciace vás investičně vyjde na velmi málo, protože na našem trhu budete jedna z mála firem, která něco takového dokáže. Nakoupíte sice na stejném trhu jako ostatní, prodáte také na stejném trhu jako ostatní, ale budete mít vyšší zisk než ostatní. Jmenuje se to produktivita a tou za Německem zaostáváme podle průzkumů až dvojciferným číslem. Proč asi?

Jak se jmenuje ten nástroj, který z nevýkonných a tragicky líných a neschopných zaměstnanců udělá ty pohádkově ochotné, angažované a loajální? Jak se čaruje ta atmosféra vnitrofiremní kooperace, pocitu spoluodpovědnosti za výsledek a snahy uspět jako celek?

Nazvěte si tu medicínu jakkoli. Otevřená firemní kultura, efektivní komunikace, týmová spolupráce, prostředí vyváženého hodnocení a motivace ... Na názvu ostatně nesejde.

Management je řemeslo

Naučit se to je potřeba a nutnost. Máme skvělé lidi, máme špičkové technologie a často úctyhodnou tradici. Jenom, být samostatní, komunikovat otevřeně a přímo, stát pevně nohama na zemi i v případě, že nesouhlasíme s druhou stranou, to jsou dovednosti, které stále postrádáme. Celé to začíná u práce se zaměstnanci, ale my manažeři raději pracujeme s čísly, vozidly, materiálem a stroji a zařízeními. Každý řemeslník se nejprve vyučil a pak potřeboval vzor svého mistra, aby se z něj stal mistr svého oboru. Manažer je také řemeslo. Studujme svůj materiál (lidi) a naučme se pracovat se svými nástroji (komunikace, motivace, kritika, vedení lidí a strategické řízení). Často se ke svým hlavním pracovním nástrojům stavíme tak nešikovně, jako učeň, který vidí pilu prvně a neví, jakou rukou se drží. Kolikrát musí cvičně trénovat práci s pilou, než jej pustí k mistrovské práci? Kde se v nás bere to sebevědomí, že manažerem můžeme být bez dovedností jen s talentem?

Drahé zkušenosti

Často si na kurzech vzpomenu, kolik jen jsem musel udělat chyb a kolik mne a firmu to stálo, než jsem se naučil, jak správně vést lidi k odpovědnosti za svou práci a vyššímu výkonu. Máte na to čas? Zkusíte jít jednodušší, ale delší cestou pokusů a omylů? Držím palce. Jenom pozor na vyrážku z těch dvou slov v nadpisu.

No a teď zpět k častému českému manažerskému omylu. Nevěřte tomu, že lidé ze strachu pracují lépe. Je to snazší, když se vás bojí, ale je to drahé.
Nemoderní metoda „Cukr a Bič“ je u nás velmi populární a krizový management uplatňujeme možná i ve chvílích, kdy není tak zle. Hlavní vlastností manažera v českých zemích je „bejt tvrdej“ tak se nedivme, že lidé pro nás často pracují na V Y N U T I T E L N É   M I N I M U M.

Autor je lektor a konzultant společnosti Everesta

další články na téma: motivace, tým, vedení lidí